Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dva velmi vzdálené dvojité kvasary

Astronomové objevili dva velmi vzdálené dvojité kvasary

Umělecké ztvárnění ukazuje oslnivé světlo dvou kvasarů spočívajících v jádrech dvou galaxií, které jsou zachyceny v chaotickém procesu splývání
Autor: NASA/ESA/J. Olmsted, STScI

Astronomové nově objevili dvě dvojice kvasarů – J0749+2255 a J0841+4825 – existující před 10 miliardami roků a sídlící v jádrech kolidujících galaxií. Vyplývá to z pozorování skupiny vědců ze Spojených států amerických a z Japonska. Kvasary jsou velmi zářící objekty napájené černou dírou o hmotnosti až několika miliard hmotností Slunce. Jsou roztroušené napříč oblohou a byly mnohem hojnější v době před 10 miliardami roků. Tehdy docházelo často ke spojování galaxií, které přitom hostily černé díry. Proto se astronomové domnívali, že by v té době mohlo existovat mnoho dvojitých kvasarů.

Při pohledu zpět do doby před 10 miliardami roků do minulosti vesmíru astronomové objevili dvojici kvasarů, které jsou tak blízko jeden ke druhému, že na fotografiích pořízených pozemními teleskopy vypadají jako jeden objekt, avšak nikoliv při ostrém pohledu kamerou Hubbleova teleskopu. Astronomové se domnívají, že kvasary jsou tak velmi blízko u sebe, protože sídlí v jádrech dvou kolidujících galaxií. Vědecký tým objevil ještě další dvojici kvasarů v centru dalších dvou splývajících galaxií.

Kvasar je oslnivý zdroj intenzivního záření v centru vzdálené galaxie, který může přezářit celou galaxii. Je poháněn supermasivní černou dírou dychtivě pojídající okolní nahuštěnou hmotu, produkující gejzír záření.

Kvasary představují vážný dopad na formování galaxií ve vesmíru,“ říká Nadia Zakamskaová, astrofyzička na Department of Physics and Astronomy at Johns Hopkins University. „Objevení takovýchto dvojitých kvasarů v rané etapě vývoje vesmíru je velmi důležité, protože nyní můžeme testovat naše dlouhodobé představy o tom, jak se černé díry a jejich hostitelské galaxie společně vyvíjely.“

Fotografie pořízené pomocí HST zachycují dva páry kvasarů J0749+2255 a J0841+4825 Autor: NASA/ESA/Hubble/H. Hwang & N. Zakamska, Johns Hopkins University/Y. Shen, University of Illinois
Fotografie pořízené pomocí HST zachycují dva páry kvasarů J0749+2255 a J0841+4825
Autor: NASA/ESA/Hubble/H. Hwang & N. Zakamska, Johns Hopkins University/Y. Shen, University of Illinois
Fotografie kvasarů J0749+2255 a J0841+4825 pořízené pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST ukazují, že jednotlivé kvasary v pozorovaných dvojicích jsou vzdáleny od sebe navzájem pouhých 10 000 světelných roků. V porovnání s tím je naše Slunce vzdáleno 26 000 světelných roků od supermasivní černé díry v centru naší Galaxie.

Odhadujeme, že ve vzdáleném vesmíru připadá na každých 1 000 kvasarů jeden dvojitý kvasar. Objevení dvojitého kvasaru je jako nalezení jehly v kupce sena,“ říká hlavní autor článku Yue Shen z University of Illinois at Urbana-Champaign.

Toto je skutečně první vzorek binárního kvasaru na vrcholu epochy formování galaxií, díky kterému si můžeme vytvořit představu o tom, jak se supermasivní černé díry spojovaly dohromady a nakonec vytvářely binární systémy,“ říká Nadia Zakamskaová.

Dvojice hostitelských galaxií nakonec rovněž splyne a v té době se budou kvasary postupně spojovat. Výsledkem tohoto procesu bude ještě hmotnější osamělá černá díra. Jasnost kvasarů kolísá v časovém měřítku od dnů po měsíce v závislosti na krmení jejich černé díry.

Vědecký tým rovněž použil data z astrometrické družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA a z pozemního průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS).

Tato studie je důkazem koncepce, která ve skutečnosti demonstruje, že naše vyhledávání zaměřené na dvojité kvasary je velmi efektivní,“ říká Hsiang-Chih Hwang, postgraduální student na Department of Physics and Astronomy at Johns Hopkins University. „To otevírá nové směry, kde můžeme při výzkumu objevit více zajímavých systémů, které astronomové nebyli schopni pozorovat dosavadními technikami nebo je objevit v souborech dat.“

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kolidující galaxie, Dvojitý kvasar, HST


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »